15 1 Požadavky a předpisy na požární bezpečnost staveb v České republice, platné k 1. 7. 2024 Zkušební norma Konstrukce ČSN EN 1366-5:2022 Část 5: Instalační kanály a šachty ČSN EN 1366-6:2005 Část 6: Zdvojené a dutinové podlahy ČSN EN 1366-7:2005 Část 7: Dopravníkové systémy a jejich uzávěry ČSN EN 1366-8:2004 Část 8: Potrubí pro odvod kouře ČSN EN 1366-9:2008 Část 9: Potrubí pro odvod kouře z jednoho úseku ČSN EN 1366-10:2023 Část 10: Klapky pro odvod kouře ČSN EN 1366-11+A1:2023 Část 11: Systémy ochrany kabelových rozvodů a příslušenství proti požáru ČSN EN 1366-12+A1:2023 Část 12: Nemechanické požární uzávěry pro vzduchotechnická potrubí ČSN EN 1366-13:2022 Část 13: Komíny ČSN EN 1634- Zkoušení požární odolnosti a kouřotěsnosti sestav dveří, vrat, uzávěrů, otevíravých oken a prvků stavebního kování ČSN EN 1634-1+A1:2019 Část 1: Zkoušky požární odolnosti sestav dveří, vrat, uzávěrů a otevíravých oken ČSN EN 1634-2:2009 Část 2: Zkouška charakterizující požární odolnost prvků stavebního kování ČSN EN 1634-3:2005 Část 3: Kouřotěsné dveře a uzávěry otvorů ČSN EN 13381- Zkušební metody pro stanovení příspěvku k požární odolnosti konstrukčních prvků ČSN EN 13381-1:2020 Část 1: Vodorovné ochranné membrány ČSN EN 13381-2:2018 Část 2: Svislé ochranné membrány ČSN EN 13381-3:2018 Část 3: Ochrana aplikovaná na betonové prvky ČSN EN 13381-4:2018 Část 4: Pasivní ochrana aplikovaná na ocelové prvky ČSN EN 13381-5:2018 Část 5: Ochrana aplikovaná na spřažené ocelobetonové prvky ČSN EN 13381-6:2012 Část 6: Ochrana použitá na duté ocelové sloupy plněné betonem ČSN EN 13381-7:2019 Část 7: Ochrana aplikovaná na dřevěné prvky ČSN EN 13381-8:2018 Část 8: Reaktivní ochrana aplikovaná na ocelové prvky ČSN EN 13381-9:2019 Část 9: Ochrana aplikovaná na ocelové nosníky s otvory ve stojině ČSN EN 13381-10:2020 Část 10: Ochrana aplikovaná na tažený ocelový prvek o plném průřezu ČSN EN 12101- Zařízení pro usměrňování pohybu kouře a tepla ČSN EN 12101-1:2006 Změna A1:2006 Část 1: Technické podmínky pro kouřové zábrany ČSN EN 12101-2 ed. 2:2020 Část 2: Odtahová větrací zařízení pro přirozený odvod kouře a tepla ČSN EN 12101-3 ed. 2:2017 Část 3: Technické podmínky pro ventilátory pro nucený odvod kouře a tepla ČSN P CEN/TR 12101-4:2010 Část 4: Instalování zařízení pro odvod kouře a tepla ČSN P CEN/TR 12101-5:2008 Část 5: Směrnice k funkčním doporučením a výpočetním metodám pro větrací systémy odvodu kouře a tepla ČSN EN 12101-6:2022 Část 6: Technické podmínky pro zařízení pracující na principu rozdílu tlaků - Sestavy ČSN EN 12101-7:2011 Část 7: Potrubí pro odvod kouře ČSN EN 12101-8:2011 Část 8: Klapky pro odvod kouře ČSN EN 12101-10:2006 Opr. 1:2007 Část 10: Zásobování energií ČSN P CEN/TS 12101-11:2024 Část 11: Větrací systémy s nuceným horizontálním prouděním pro uzavřené garáže ČSN EN 12101-13:2022 Část 13: Systémy pracující na principu rozdílu tlaků - Návrh a výpočtové metody, instalace, přejímací zkoušení, kontroly a údržba ČSN EN 14135:2005 Obklady – Stanovení požárně ochranné účinnosti (V přípravě novela, předpoklad 03/2025) ČSN P CEN/TS 1187:2012 Zkušební metody pro střechy vystavené působení vnějšího požáru Požární odolnost se uvádí v minutách v základní stupnici: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 min. V souladu s ČSN EN 13 501-2 a ČSN 73 0810 jsou mezní stavy požární odolnosti jednotlivých druhů stavebních konstrukcí značeny takto: Užívaný symbol Mezní stav požární odolnosti R únosnost a stabilita E celistvost I izolační schopnost – mezní teploty na neohřívaném povrchu W izolační schopnost – mezní hustota tepelného toku z neohřívané strany M odolné proti mechanickým vlivům C opatřené samozavíracím zařízením S odolné proti proniku kouře G odolnost proti sazím K požárně ochranná účinnost Nosnost R je schopnost prvku konstrukce odolávat po určitou dobu působení požáru na jeden nebo více povrchů při daném mechanickém zatížení, bez jakékoliv ztráty konstrukční stability. Celistvost E je schopnost konstrukčního prvku s dělicí funkcí odolávat působení požáru pouze z jedné strany, bez přenosu požáru na neohřívanou stranu v důsledku průniku plamenů nebo horkých plynů. Ty mohou způsobit vznícení neohřívaného povrchu, nebo jakéhokoliv materiálu ležícího v jeho blízkosti. Izolace I je schopnost konstrukčního prvku odolávat působení požáru pouze z jedné strany, bez přenosu požáru v důsledku významného přestupu tepla z ohřívané strany na neohřívanou stranu. Přestup musí být omezen tak, aby se nevznítila ani neohřívaná strana, ani jakýkoliv materiál v její blízkosti. Prvek musí rovněž vytvářet tepelnou bariéru, schopnou chránit osoby v její blízkosti. Hodnotí-li se konstrukční prvek na různé úrovně tepelných vlastností spojených s různými oddělenými plochami, stanoví se klasifikace prvku jako celku na podkladě nejkratší doby, po kterou se vyhovělo kritériu vzrůstu maximální nebo průměrné teploty na kterékoliv oddělené ploše. Radiace W je schopnost konstrukčního prvku odolávat vystavení požáru pouze z jedné strany tak, aby se snížila pravděpodobnost přenosu požáru následkem prostupu značného sálavého tepla jak prvkem, tak i z neohřívaného povrchu prvku na sousední materiály. Prvek má také chránit osoby v jeho blízkosti. Prvek vyhovující kritériu I, I1 nebo I2 se považuje jako vyhovující i požadavku W po stejnou dobu. Porušení kritéria celistvosti způsobené trhlinami nebo otvory většími než stanovené rozměry nebo trvalým plamenným hořením na neohřívané straně znamená automaticky porušení kritéria radiace. Prvky, u nichž je hodnoceno kritérium radiace, jsou označeny připojením W ke klasifikaci (např. EW, REW). Pro tyto prvky se klasifikace stanoví jako doba, po níž maximální hodnota radiace, měřená podle zkušební normy, nepřesáhne 15 kW/m2. Mechanická odolnost M je schopnost prvku odolat rázu, představujícímu případ, kdy konstrukční porušení jiného dílu při požáru způsobí náraz na posuzovaný prvek. Prvek se vystaví rázu předem stanovené síly krátce po skončení požadované klasifikační doby R, E a/nebo I. Prvek musí odolat rázu bez narušení vlastností R, E a/nebo I, aby měl klasifikaci doplněnou M. Samozavírání C je schopnost otevřených dveří nebo otevřeného okna se úplně uzavřít do jejich rámů a aktivovat zavírací zařízení, které může být jejich výbavou, bez lidského zásahu pomocí zdroje energie nebo primárním elektrickým zdrojem jištěným záložním zdrojem pro případ výpadku energie. Uplatňuje se u prvků, které jsou běžně uzavřeny a které se musí zavřít automaticky po každém otevření. Lze je rovněž uplatnit u prvků běžně otevřených, které se musí zavřít
RkJQdWJsaXNoZXIy MTUxNjE1